Pomalu se blíží období, kdy valné hromady a statutární orgány společností budou řešit otázku rozdělení podílu na zisku mezi akcionáře či společníky (případně i jiné osoby, pokud tak stanoví společenská smlouva či stanovy).
Jaké jsou podmínky a jednotlivé kroky, které je potřeba splnit před tím, než k výplatě může být přistoupeno? A kdy je vlastně možné rozhodnout, že podíl na zisku vyplacen nebude?
Kroky, kterými musí společnost správně projít před samotným odesláním peněz společníkům nebo akcionářům, jsou následující:
Účetní závěrka
Vypracování, resp. sestavení účetní závěrky je odpovědností statutárního orgánu společnosti (nejčastěji tedy jednatelů či představenstva). Standardně bude samozřejmě účetní závěrku sestavovat odborník a statutární orgán bude odpovídat v zásadě zejména za to, že takovou osobu správně vybral, řídil jí, poskytl jí potřebnou součinnost a vhodně ji kontroloval.
Návrh na rozdělení zisku
Jakmile je vypracovaná účetní závěrka k dispozici, může statutární orgán přistoupit k návrhu, jak se ziskem naložit. Typicky bude takový návrh součástí pozvánky na valnou hromadu, kterou statutární orgán k projednání těchto otázek svolává.
Návrh je pak třeba již v pozvánce náležitě odůvodnit. Takové odůvodnění nabývá na významu především v situaci, kdy statutární orgán dospěje k závěru, že navrhne, aby zisk rozdělen v daném roce nebyl vůbec, případně jen ve výrazně omezené míře. Nejvyšší soud (viz např. 27 Cdo 3885/2017) totiž upozornil, že právo na podíl na zisku je jedním ze základních práv společníka, a společnost tak může rozhodnout o nerozdělení zisku pouze z výjimečných důvodů.
Jestli Vaše důvody „výjimečné“ budou, už záleží na konkrétní situaci, a právě zde je třeba dát v případě snahy o tento postup velký důraz na správné odůvodnění takového návrhu. Nepostačí totiž v zásadě obecný odkaz na to, že společnost musí tvořit kapitálové rezervy, nebo třeba na obecnou snahu o opatrnost s ohledem na situaci související s pandemií COVID-19. Návrh je třeba přesvědčivě odůvodnit s přihlédnutím ke konkrétní situaci společnosti, její finanční rezervy, výši zisku a jiných zdrojů ve společnosti, a samozřejmě s ohledem na výhledy a plány společnosti v nadcházejícím období.
Nedůsledné odůvodnění může představovat jednak porušení péče řádného hospodáře ze strany statutárního orgánu, ale také například zakládat práva společníků na náhradu újmy, poskytnutí přiměřené zadostiučinění či v některých případech může otevřít nepříjemný spor o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady.
Takový návrh pak, není-li součástí účetní závěrky, musí být založen do sbírky listin v souladu s § 66 písm. c) zákona o veřejných rejstřících.
Schválení účetní závěrky valnou hromadou
Účetní závěrku poté projednává valná hromada. Standardně je přitom povinnost projednat ji do 6 měsíců od konce účetního období.
V ideálním případě tedy valná hromada schválí účetní závěrku, kterou pak společnost založí do sbírky listin.
Pokud se tak nestane, lze do sbírky listin založit i neschválenou účetní závěrku. Tato však nemůže sloužit jako podklad k následujícímu kroku, tedy k rozhodnutí o rozdělení zisku.
Rozhodnutí o rozdělení zisku
Na základě schválené účetní závěrky rozhoduje následně valná hromada o rozdělení zisku. Rozhodnutí musí být přijato většinou přítomných hlasů na valné hromadě.
Nejběžnější je rozdělení podle poměru podílů společníků (typicky tedy pokud vlastníte 50% společnosti, dostanete 50% rozdělovaného zisku), ale stanovy či společenská smlouva mohou rozdělování podílu na zisku upravit odlišně nebo třeba upravit, že se nevyplácí výlučně v penězích – proto je třeba do nich včas mrknout.
Zajímavou polonovinkou je možnost rozhodnout o výplatě podílu na zisku i po dříve respektované lhůtě 6 měsíců po skončení účetního období. Ačkoli tuto možnost podpořil už dříve Nejvyšší soud (27 Cdo 3885/2017), je nyní i výslovně zakotvena v zákoně, a není tak pochyb, že termín 30. 06. (pokud je účetní období kalendářní rok) už není nepřekročitelný, byť je samozřejmě vždy třeba zvážit, nakolik s odstupujícím časem poskytuje účetní závěrka, z níž vycházíme, relevantní informace o finanční situaci společnosti. Toto zvážení je pak zejména na statutárním orgánu, který musí provést následující krok:
Test insolvence, bilanční testy a test vlastního kapitálu
Na základě valné hromady máme v ideálním případě na stole jak schválení účetní závěrky, tak rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku.
Nyní je zpět u kormidla statutární orgán, který musí provést všechny navazující kroky, v první řadě podrobit rozhodnutí o rozdělení zisku testu insolvence. Z něj musí zjednodušeně řečeno vyplynout, že pokud bude výplata navrženým způsobem provedena, společnosti to nepřivodí úpadek ve smyslu insolvenčního zákona.
Dále musí rozdělení zisku projít bilančními testy. Tyto jednak stanoví maximální částku určenou k rozdělení (při zohlednění zejména výsledku hospodaření, zisku a ztrát z minulých let, fondů tvořených společností) a jednak zohledňuje neodepsané náklady na vývoj v aktivech společnosti.
Nově také budou všechny kapitálové společnosti povinny aplikovat test vlastního kapitálu, který se dosud vztahoval pouze na akciovou společnost. Vlastní kapitál se podle toho nesmí snížit pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle zákona nebo společenské smlouvy rozdělit.
Rozhodnutí o výplatě podílu na zisku.
Pokud statutární orgán v rámci testu insolvence a bilančních testů dojde k závěru, že společnost si výplatou podílu na zisku úpadek nepřivodí a není zde dána jiná překážka rozdělení zisku, rozhodne o samotné výplatě podílu na zisku.
Pokud by však statutární orgán došel k závěru, že rozdělení tak, jak o něm rozhodla valná hromada, je v rozporu se zákonem, podíly na zisku vyplatit nesmí, jinak by nejednal s péčí řádného hospodáře.
Výplata
A pokud jsme se dostali až sem, zbývá už jen provést samotnou výplatu prostředků a odměnit společníky či akcionáře zasláním příslušných částek na jejich účet.
Splatné jsou výsledné částky do 3 měsíců od přijetí rozhodnutí o rozdělení zisku (pokud něco jiného nevyplývá z rozhodnutí valné hromady, případně ze stanov či společenské smlouvy).
Pozor jen na to, že výplatu je třeba provést na účet, který je v seznamu společníků či akcionářů – výplatu provádí společnost na vlastní náklady a nebezpečí, a ze strany statuárních orgánů je tedy třeba i tomuto finálnímu kroku věnovat náležitou péči.
Za PURE Legal s.r.o., advokátní kancelář
JUDr. Michala Plachká, LL.M a Mgr. Jana Ondrušová
