Dne 9.4.2020 schválila Poslanecká sněmovna zákon zvaný ,,LEX COVID“, který má zmírnit dopady epidemie koronaviru SARS CoV-2 na účastníky soudních řízení či právnické osoby, zejména však má ochránit dlužníky v insolvenčním a exekučním řízení.
I. Prominutí či navrácení lhůt v soudním, správním a trestním řízení
Prominutí lhůty
Zákon umožňuje podat žádost o prominutí zmeškání lhůty v soudním řízení, insolvenčním řízení, exekučním řízení či správním soudnictví, a to v případě, že účastník či jeho zástupce prokáží, že bylo zmeškáno v důsledku mimořádných opatření při epidemii.
Navrácení lhůty
Zároveň v rámci trestního řízení je umožněno osobě, která zmeškala uloženou lhůtu k provedení určitého úkonu, požádat o navrácení lhůty.
II. Opatření ve vztahu k insolvenčnímu řízení
Doručování
Od účinnosti zákona do uplynutí 12 měsíců od ukončení či zrušení mimořádného opatření dochází k podstatné změně v doručování, kdy se písemnosti zvlášť doručují dlužníku, osobám, o jejichž podání se rozhoduje, a osobám, které mají v insolvenčním řízení něco vykonat. Oproti ustanovení insolvenčního zákona dochází k vypuštění doručování osobám, které jsou oprávněny podat opravný prostředek – ve většině případů se jedná o věřitele, kteří tak budou nuceni neustále sledovat insolvenční rejstřík, aby nepromeškali lhůtu k podání odvolání.
Zákon tedy nechrání věřitele, zavádí však mnohá opatření zejména za účelem ochrany samotných dlužníků.
Insolvenční návrh dlužníka a věřitele
Lex Covid v první řadě odkládá povinnost dlužníka podat na sebe insolvenční návrh v případě, že se dlužník dozvěděl nebo měl dozvědět o svém úpadku. Tato povinnost nevznikne v době od účinnosti zákona do uplynutí 6 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádných opatření (nejpozději do 31. 12. 2020), a to za podmínky, že úpadek nastal až v důsledku přijetí mimořádných opatření nebo byl převážně způsoben v důsledku okolností souvisejících s mimořádným opatřením. V ostatních případech je dlužník povinen postupovat v souladu s insolvenčním zákonem a bez zbytečného odkladu podat insolvenční návrh. Zároveň však není možné, aby věřitelé v době do 31. srpna 2020 podali na dlužníka věřitelský návrh. Pokud by tak učinili, k návrhu soud nebude přihlížet a insolvenční řízení nebude zahájeno.
Oddlužení
Podstatným způsobem bude také ulehčena situace dlužníků v oddlužení. V řízeních, ve kterých bylo rozhodnuto o úpadku do 31. 5. 2019, může soud rozhodnout na základě žádosti dlužníka o snížení splátek v rámci splátkového kalendáře i pod stanovenou hranici 50 % uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů. Zároveň tato řízení nebudou zrušena, pokud dlužníci nebudou moci plnit podstatnou část splátkového kalendáře v důsledku okolností souvisejících s opatřeními při epidemii. Při posuzování podmínek pro osvobození dlužníka od placení pohledávek musí dlužník prokázat, že nemohl uspokojit nezajištěné věřitele v zákonem požadované míře v důsledku okolností, které nezavinil, ke kterým došlo v souvislosti s omezeními plynoucích z mimořádného opatření a které znemožňovaly nebo podstatně ztěžovaly plnění povinností ve schváleném oddlužení (jedná se např. o snížení příjmů v důsledku karantény, omezení provozu zaměstnavatele nebo o ztrátu zaměstnání způsobenou organizačními změnami u zaměstnavatele).
Reorganizace
V rámci řešení úpadku reorganizací může dlužník požádat o přerušení reorganizačního plánu.
Mimořádné moratorium
Zákonem dochází také ke změně samotného insolvenčního zákona, a to zavedením mimořádného moratoria. Mimořádné moratorium může dlužník navrhnout v době do 31. 8. 2020, pokud nebyl ke dni 12. 3. 2020 v úpadku, pokud zároveň prohlásí, že jej navrhuje v důsledku mimořádných opatření při epidemii. V případě, že soud rozhodne o vyhlášení moratoria, bude dlužník oprávněn přednostně hradit závazky spojené se zachováním provozu vzniklé po vyhlášení moratoria. Oproti klasickému moratoriu je návrh na vyhlášení mimořádného moratoria podstatně zjednodušen, kdy dlužník nemusí dokládat seznamy, které je jinak povinen dokládat k insolvenčnímu návrhu (tedy seznam závazků, majetku a zaměstnanců). Nemusí dokládat ani poslední účetní závěrku a písemné prohlášení většiny věřitelů, že souhlasí s vyhlášením moratoria. Návrh tak musí obsahovat pouze obecné náležitosti podání (tj. kterému soudu, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, podepsáno a datováno) a zároveň informaci o počtu zaměstnanců dlužníka, výši dlužníkova obratu, čestné prohlášení (že je moratorium navrhováno v důsledku mimořádných opatření, dlužník nebyl ke dni 12. 3. 2020 v úpadku a v průběhu předchozích 12 měsíců nevyplatil mimořádné podíly na zisku ani neposkytl jiné mimořádné plnění na předčasné splacení úvěrů či zápůjček).
III. Opatření ve vztahu k výkonu rozhodnutí a exekučnímu řízení
Vláda původně navrhovala zastavování exekucí, ve kterých nebylo v posledních 3 letech ničeho vymoženo. Tato část však byla v Poslanecké sněmovně v rámci pozměňovacích návrhů vypuštěna, protože tyto bezvýsledné exekuce nemají původ v epidemii.
Mobiliární exekuce
Prvním opatřením je zákaz provádění tzv. mobiliární exekuce, tedy zákaz výkonu rozhodnutí a exekuce prodejem movitých věcí, a to do 30. 6. 2020. Tento zákaz nebrání soupisu věcí, není však možné realizovat samotný prodej.
Prodej nemovitých věcí
Druhým opatřením se zakazuje provedení výkonu rozhodnutí a exekuce prodejem nemovitých věcí, ve kterých má povinný místo trvalého pobytu, a to opět do 30. 6. 2020.
Nezabavitelná částka na účtu povinného
Třetím opatřením dochází ke zvýšení částky, kterou nelze postihnout na peněžním účtu povinného. Prostředky povinného na účtu tak nelze do 31.12.2020 postihnout do výše čtyřnásobku životního minima jednotlivce (původně pouze do dvounásobku).
Změna občanského soudního řádu
Zákonem zároveň dochází ke změně občanského soudního řádu, a to ve vztahu ke způsobu výpočtu srážek z odstupného či navýšení minimální vymáhané částky pro, kterou lze přistoupit kvýkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí z 30.000,- Kč na 100.000,- Kč.
IV. Opatření ve vztahu k právnickým osobám
Valná hromada a rozhodování
Vzhledem k tomu, že mají právnické osoby povinnost konat valné hromady i v současné situaci, zákon umožňuje, aby se valné hromady konaly, resp. rozhodovaly mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků, i pokud to společenská smlouva či stanovy neumožňují. Rovněž je možné projednat účetní závěrku do 3 měsíců od skončení mimořádných opatření (pokud lhůta pro projednání má uplynout dříve než 3 měsíce od jejich skončení), nejpozději do konce roku 2020.
Prodloužení funkčních období
Další opatření umožňuje v případě uplynutí funkčního období člena voleného orgánu automatické prodloužení funkčního období do uplynutí 3 měsíců ode dne následujícího po skončení mimořádného opatření. I v takovém případě však může člen orgánu vyslovit nesouhlas s tímto prodloužením. Zároveň je umožněna kooptace, tedy doplnění voleného orgánu vlastní volbou o náhradního člena do příštího zasedání příslušného orgánu, i pokud to společenská smlouva či stanovy neumožňují.
Závěr
K účinnosti zákona je nezbytné jeho schválení Senátem (předpokládá se, že bude projednán 16. 4. 2020) a podpis Prezidenta. Již nyní lze konstatovat, že zákon podstatným způsobem chrání dlužníky. Dochází však k podstatnému oslabení pozice věřitelů. Některá opatření, zejména odklad povinnosti podat insolvenční návrh či znemožnění podání insolvenčního návrhu věřitelem, můžou pomoci mnoha společnostem překonat špatnou finanční situaci, je však otázka, zda to není jen oddalování nevyhnutelného, v jehož důsledku může dojít k ještě většímu poškození věřitelů, protože v mezičase dojde k podstatnému snížení majetkové podstaty v důsledku snahy dlužníků o odvrácení následků současné situace.
Mgr. Jana Ondrušová
