Šíření onemocnění COVID-19 vneslo vítr do spousty závazkových právních vztahů. Obvyklý dopad má zejména na vztahy obchodní, kdy společnosti musí upravovat své provozní, expediční, či jiné postupy. Jako následek se tak může měnit reálná schopnost zavázaných osob k plnění svých závazků, což nemohlo být často vůbec předvídatelné. V souvislosti se současnou pandemickou situací také mohou mít rovněž tyto překážky vícero podob s různými právními následky. V tomto článku se budeme věnovat možným podmínkám pro vyloučení odpovědnosti za škodu při vzniku těchto překážek.
Existuje několik hledisek, které je třeba posoudit, abychom mohli zhodnotit, zda daná překážka může v konkrétním případě vést k vyloučení odpovědnosti za škodu při nesplnění závazku. Tyto hlediska jsou jednak pozitivní – jakou povahu musí překážka mít – a zároveň negativní – jakou povahu překážka zároveň mít nesmí.
Pozitivní podmínky vzniku vyšší moci
Občanský zákoník zakotvuje tři pozitivní podmínky pro možnost zproštění se odpovědnosti za škodu v důsledku vlivu vyšší moci:
- překážka je nepředvídatelná;
- překážka je nepřekonatelná;
- překážka vznikla nezávisle na vůli strany, která se jí dovolává.
- Nepředvídatelnost překážky
Pro posouzení nepředvídatelnosti překážky budou hrát největší roli vlastní úprava v případné smlouvě a časové hledisko.
Toto hledisko může být výslovně upraveno ve smlouvě tím, že je přímo uvedeno, zda jsou opatření související s šířením onemocnění COVID-19 možnou příčinou stavu vyšší moci či nikoliv. Samozřejmě taková ujednání budou zakotvena obvykle u novějších smluv, uzavřených po rozšíření nákazy a přijetí prvních opatření.
Pokud tato otázka není ve smlouvě přímo řešena, je potřeba posoudit časové hledisko. Rozhodným datem k tomuto bude obvykle 12. 3. 2020, kdy došlo k prvnímu vyhlášení nouzového stavu v této souvislosti na území České republiky.
U smluv uzavřených před tímto okamžikem je možné bez dalšího současnou epidemiologickou situaci považovat za případ vyšší moci, jelikož tato v době uzavření smlouvy s nejvyšší pravděpodobností nebyla pro strany předvídatelná. U smluv uzavřených od tohoto okamžiku dále je však nutné obecně usuzovat, že smluvní strany si byly vědomy možných vlivů této situace na plnění jejich závazků a tyto tak pro ně v době uzavření smlouvy měly být předvídatelné.
2. Nepřekonatelnost překážky
V souvislosti s šířením onemocnění COVID-19 bude pro toto hledisko rozhodná zejména povaha plnění, které má být na základě smlouvy poskytnuto. Zároveň je nutné upozornit na to, že pro toto hledisko není významné, zda je možnost překonání překážky pro zavázaný subjekt finančně či jinak nákladná.
Překážka může spočívat např. v prodlení dodavatele materiálů nebo jiného subdodavatele. V takovém případě bude vždy nutné si položit otázku, zda je možné zajistit náhradního subdodavatele i za cenu vlastních zvýšených nákladů. Pokud takový postup možný je, nejedná se o nepřekonatelnou překážku.
Dále může překážka spočívat např. v nedostatečných vlastních kapacitách při výrobě zboží nebo poskytování služeb. V tomto ohledu je potřeba také zhodnotit jejich povahu, tedy jestli je možné dotčené zboží nebo služby zajistit jinak než z vlastní výroby nebo za pomocí vlastních prostředků – od jiného dodavatele nebo poskytovatele, z principu tedy i od konkurence. Pokud je možný takový náhradní postup za účelem splnění závazku, opět není taková překážka nepřekonatelná, spíše se jen plnění závazku stává méně výhodným.
3. Nezávislost překážky na vlastní vůli
Samotné šíření onemocnění COVID-19 zajisté ničí vůli přičítat nelze. Nicméně vedle této obecné příčiny je potřeba zkoumat rovněž specifičtější důvody vzniklé překážky.
O vlastní vůli zavázané strany nepůjde v případě, že překážku přímo představuje některé protiepidemické opatření, ať už vládní nebo ministerské apod., jako by bylo např. uzavření státních hranic. Rovněž o vlastní vůli nepůjde, pokud překážka vznikla již u některého subdodavatele a zavázaná strana nemůže plnit v důsledku jeho prodlení.
K vlastní vůli je však naopak možné přičítat přijetí vlastních opatření, která jsou přísnější nad rámec opatření nařízených ze strany Vlády České republiky, pokud má toto za následek např. snížení výrobních či expedičních kapacit nebo jakkoliv dále negativně ovlivňuje vlastní schopnost k plnění dotčeného závazku.
Potenciálně sporné poté může být, zda mohla např. nastat potřeba úplného uzavření vlastní provozovny v důsledku vlastního nedostatečného dodržování nařízených opatření. V takovém případě bude moci vlastní vůli spatřovat již v porušení těchto opatření.
Negativní podmínky vzniku vyšší moci
Občanský zákoník zakotvuje tři negativní podmínky, vylučující možnost zproštění se odpovědnosti za škodu v důsledku vlivu vyšší moci:
- překážka vznikla z osobních poměrů zavázané strany;
- překážka vznikla v době již nastalého prodlení s plněním povinnosti;
- překážku byla zavázaná strana povinna překonat.
- Překážka vzniklá z osobních poměrů
V rámci obchodních vztahů se může jednat zejména o vlastní ekonomickou situaci zavázaného subjektu. Do této kategorie spadá rovněž nepříznivý zdravotní stav, tedy vlastní onemocnění či onemocnění zaměstnanců.
Představitelnou příčinou v kontextu šíření onemocnění COVID-19 je tak nařízení karanténních opatření, ať už vůči přímo zavázané osobě nebo vůči zaměstnancům, eliminující možnosti plnění závazku. Dále také může být příčinou např. nutnost uzavření provozovny s ohledem na nedostatek vlastních finančních prostředků k přizpůsobení jejího provozu potřebným hygienickým opatřením. V kontextu fyzických osob se může jednat také např. nedostatek finančních prostředků k nákupu potřebných respirátorů.
2. Překážka vznikla již při prodlení s plněním povinnosti
Dle této podmínky nehraje roli, zda již v nastalém prodlení zavázané strany nastala jakákoliv překážka s ohledem na skutečnost, že v té době již měla zavázaná strana svoji povinnost splnit, pročež není možné negativní dopady přenášet na příjemce plnění.
Zde je potřeba zdůraznit, že rozhodný je vznik této překážky, nikoliv její oznámení. Okamžik vzniku této překážky je však nutné vnímat v užším měřítku, nikoliv vágně a obecně jako rozšíření onemocnění COVID‑19. Musí se tak jednat o konkrétní příčinu, jako je např. konkrétní protiepidemické opatření.
Zároveň je potřeba, aby překážka vznikla v období od uzavření smlouvy, tedy v mezidobí mezi tímto uzavřením a vznikem prodlení. V opačném případě by totiž překážka mohla být považována za předvídatelnou (viz výše).
3. Překážku je zavázaná strana povinna překonat
V tomto ohledu bude velmi záležet na konkrétních smluvních ujednáních. Zejména pokud si strany ve smlouvě ujednají, že prohlašují své povědomí o možných rizicích při šíření onemocnění COVID-19 a příp. nepovažují jeho dopady za případy vyšší moci. Tato negativní podmínka je tak rovněž provázaná s pozitivní podmínkou nepředvídatelnosti (viz výše).
Závěrem
V případě vzniku překážky, která splňuje všechny výše uvedené pozitivní i negativní podmínky, je nadmíru vhodné toto včas oznámit tomu, kdo je z Vašeho závazku oprávněný. Není potřeba konkrétně popisovat naplnění všech těchto podmínek, nicméně je dobré alespoň popsat nemožnost tuto překážku překonat. Ostatní podmínky je však potřeba si předem zhodnotit a mít je v patrnosti pro případ, že by bylo jejich naplnění druhou stranou sporováno.
Doufáme, že Vám tento přehled pomohl vyjasnit některé právní vztahy za současné těžké situace. Zároveň však všem přejeme, abyste tento článek nikdy nepotřebovali a aby žádné takové překážky nikdy nenastaly ani u Vás ani u Vašich smluvních partnerů.
Mgr. Aleš Fojtík