Karenční dobou se rozumí první tři dny dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, za které mu dosud nenáležela náhrada mzdy nebo platu. Od 1. 7. vstupuje v účinnost novelizace zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, která tuto karenční dobu ruší, a zaměstnanci bude v prvních třech dnech pracovní neschopnosti náležet náhrada mzdy ve stejné výši, jako mu dosud náležela až ode dne čtvrtého.
Hlavním argumentem pro zrušení karenční doby byl fakt, že většina nemocí zaměstnanců je krátkodobá, a je pro ně výhodnější místo nemocenské na těchto pár dní čerpat dovolenou; účelem dovolené je ovšem rekreace, nikoliv rekonvalescence. Karenční doba také často mohla vést k přecházení nemocí a jejich šíření mezi kolegy v práci.
Se zrušením karenční doby se logicky váží zvýšené náklady zaměstnavatele, které má vyvážit snížení odvodů na nemocenské pojištění o 0,2 %. Jde ale pouze o částečnou pomoc, náklady zaměstnavatele tato úleva nepokryje.
Alternativou ke krátkodobé pracovní neschopnosti jsou sick days, které už dnes mnoho zaměstnavatelů poskytuje zaměstnancům jako benefit průměrně ve výši tří dnů ročně. Poskytnutí takového benefitu může sloužit k překlenutí jednoho či dvou krátkodobých zdravotních problémů, zaměstnanci odpadá nutnost návštěvy lékaře a zaměstnavateli administrativa spojená s vyplácením náhrady mzdy.
