Laické i odborné veřejnosti často uniklo ustanovení nového § 7b trestního řádu, který je účinný již od 1. 2. 2019 (novela provedená zákonem č. 287/2018 Sb., změna trestního zákoníku a některých dalších předpisů). Přitom toto ustanovení znamená podstatný zásah do práv všech osob, neboť umožňuje policejnímu orgánu, v případě, kdy je zapotřebí zabránit ztrátě, zničení nebo pozměnění dat důležitých pro trestní řízení, která jsou uložena v počítačovém systému nebo na nosiči informací, nařídit osobě, která uvedená data drží nebo je má pod svojí kontrolou, aby taková data uchovala v nezměněné podobě po dobu stanovenou v příkazu a učinila potřebná opatření, aby nedošlo ke zpřístupnění informace o tom, že bylo nařízeno uchování dat. Dále lze nařídit osobě, která data drží, aby znemožnila přístup k těmto informacím třetím osobám. Ba co víc, v určitých situacích může tato opatření policejní orgán nařídit bez souhlasu státního zástupce. Není novinkou, že dosud bylo možné nařídit odposlechy nebo záznamy hovorů, avšak toto bylo možné vždy se souhlasem soudu a pouze v případech závažnějších trestných činů.
Teď však bez zásadnějšího omezení může policejní orgán nařídit třetí osobě, aby uchovávala obsah našich mailů s přílohami, obsah webových stránek, obsah naší nejdůvěrnější komunikace vedené prostřednictvím různých platforem (WhatsApp, Messenger, Viber a jiné) či dokonce vypnula webové stránky nebo znepřístupnila emailovou schránku, a to vše až po dobu tří měsíců. Jak je vidno, jedná se o zásadní průlom do soukromí a je jen otázkou času, kdy dojde k debatě o možných důsledcích tohoto ustanovení a jeho případného zmírnění.
