Povinnost zapsat svého skutečného majitele do evidence skutečných majitelů, kterou vede příslušný rejstříkový soud, měly společnosti zapsané v obchodním rejstříku splnit do začátku roku 2019. Podstatou evidence mělo být vytvoření důležitého zdroje informací při boji proti praní špinavých peněz, jakož i pomocného systému při snaze o prevenci střetu zájmů[1].
Žádný z cílů ale zatím není naplněn ani zdaleka, a to hlavně ze dvou důvodů. Prvním z nich je skutečnost, že do dnešního dne povinnost zápisu splnila zhruba jen třetina firem. Je tomu tak jistě zejména proto, že s případným nesplněním evidenční povinnosti nejsou ze zákona spojeny prakticky žádné sankční následky, a podnikatelé tak mají poměrně malou motivaci věnovat čas a prostředky tomuto tématu, neboť splnění (ani obsah zapsaných informací) zatím nikdo nekontroluje.
Druhým problémem je, že se nelze zcela spolehnout ani na pravdivost a úplnost již zapsaných informací, neboť nepřesné zákonné definice nedostatečně reflektují rozmanitost holdingových a přeshraničních struktur, a nedávají jasné odpovědi na otázku, kdo má být v komplikovanějších strukturách jako skutečný vlastník opravdu zapsán. Je tak pravděpodobné, že obdobné situace budou podnikateli (resp. jejich poradci) vyloženy rozdílně, a prováděné zápisy tak přehledný a jednotný systém evidence zřejmě nepřinesou.
Oba tyto nedostatky má odstranit nový zákon, který má problematiku skutečných majitelů řešit komplexně (nyní je většina právní úpravy obsažena v AML zákoně[2], evidenci upravuje rejstříkový zákon[3]). Návrh zákona řeší první problém zavedením znatelnějších sankcí za nesplnění povinnosti k zápisu do evidence (do výše až 50 tisíc za nesplnění povinnosti zapsat svého skutečného majitele, a do výše až 250 tisíc za nesplnění povinnosti ani po výzvě k odstranění chyb v evidenci). Sankce mají být navíc mířeny i přímo na vlastníky – například tak, že skutečnému majiteli, který v evidenci veden nebude, nebude společnost moci vyplatit zisk ani mu umožnit vykonávat hlasovací práva. A to už mohou být opravdu citelné zásahy.
Druhý problematický aspekt pak má být řešen větším důrazem na správnost zapisovaných údajů a dostatečnost doložených podkladů, k čemuž má ve velké míře přispět podrobnější a snad i přesnější právní úprava. Tím nicméně dojde i ke zvýšení administrativních nároků nejen na soudy (kterým má podle návrhu s náporem administrativy pomoci zapojení notářů do zapisovacího procesu), ale rovněž na samotné podnikatele. Určité drobné zmírnění administrativní zátěže pak může přinést návrh, podle něhož v případech, kde stát sám umí zjistit vlastníka z jiných rejstříků, údaje se do evidence budou automaticky propisovat (což zjednoduší proces například u společností s ručením omezeným či akciové společnosti s fyzickou osobou jakožto jediným společníkem, resp. akcionářem).
Pro firmy ale každopádně znamená navrhovaná zákonná úprava větší odpovědnost a další povinnosti. Před vyhodnocením, kdo je skutečným majitelem (a koho je tedy třeba zapsat do evidence), bude třeba zkoumat nejen samotné základní dokumenty ve společnosti, ale pečlivě zvážit také zásadní ujednání smluv mezi společníky navzájem, společníky a třetími osobami nebo například ujednání nejvýznamnějších smluv s věřiteli společnosti. A to nejen jednorázově – na splnění povinnosti bude nutné myslet průběžně, kdykoli se tyto významné vztahy (mj. na úrovni vlastnictví akcií či podílů ve společnosti) budou v budoucnu měnit.
Návrh zákona dojde pravděpodobně (s ohledem na již nyní zaslané značné množství připomínek) dílčích změn, nicméně rozhodně můžeme počítat s důraznějším systémem kontroly a zavedením citelných sankcí stíhajících neplnění povinností týkajících se evidence skutečných majitelů.
Doporučujeme proto dát si zápisy raději do pořádku zavčasu – vyhnete se tak zbytečnému ozkoušení postihů na vlastní kůži. A pokud tápete, jak na to, dejte nám vědět, rádi vám poradíme.
JUDr. Michala Plachká, LL.M.
[1] Toho využívá např. § 177 insolvenčního zákona či § 122 zákona o zadávání veřejných zakázek.
[2] Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizování výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
[3] Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů
